Lubojaty

Oficiální stránky obce Lubojaty a … :-)

Foto 24 lubojatských chlopů z období kolem 1. světové války


Historické hromadné fotoOsoby na fotce:
?????????????????????????
Poznámka: Obávám se u této fotky, že pamětníci již bohužel mezi námi nejsou.
Foto od pana Mirka Richterka

Rozdíl 4 roky mezi levým a pravým plakátem, vyvěšenými na vratech za postavami na fotce, je dosti nepravděpodobný
Plakát vlevo - An Meine Völker - (Info z Wikipedie) Národní manifest (německy Völkermanifest) je veřejné prohlášení císaře a krále Karla I. za asistence ministra Maxe von Hussareka sepsané 16. října 1918, po rozdělení Rakouska-Uherska, v němž zprošťuje povinnosti věrností své poradce, spolupracovníky a vládní představitele. Listina je někdy považována za oficiální abdikaci Karla I., ačkoli se v textu tento výraz neobjevuje a císař naopak vyjádřil, že nikdy nepřestal cítit svou povinnost být panovníkem svých národů. Jednalo se o poslední pokus o záchranu mnohonárodnostního soustátí.

Plakát vpravo - Mým národům!(tady, oproti ostatním plakátům vyvěšeným v republice, nesedí typ písma v nadpise)

Mobilizace

Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo ráčil nejmilostivěji vydat tento nejvyšší vlastnoruční list a manifest:

Milý hrabě Stürgkhu!
Vidělo se mi, naříditi ministru mého domu a věci zahraničních, aby oznámil královské srbské vládě, že mezi mocnářstvím a Srbskem nastal stav válečný.
V této osudné chvíli jest mi potřebou, obrátiti se na svoje milované národy. Nařizuji Vám tudíž, abyste přiložený manifest veřejně vyhlásil.
V lázních Išlu, dne 28. července 1914.

Mým národům!

Bylo Mým nejvroucnějším přáním, abych léta, která z Boží milosti jsou Mi ještě dopřána, mohl zasvětiti dílům míru a uchránil Svoje národy před těžkými obětmi a břemeny války.
V radě Prozřetelnosti bylo jinak rozhodnuto.
Pletichy protivníka plného nenávisti nutí Mne, abych na obranu cti Svého mocnářství, na ochranu jeho vážnosti a moci, k zabezpečení jeho državy po dlouhých létech míru chopil se meče.
S nevděkem rychle zapomínajícím nastoupilo království srbské, které od prvého počátku své státní samostatnosti až do nejnovější doby od Mých předkův a ode Mne bylo chráněno a podporováno, již před léty cestu otevřeného nepřátelství proti Rakousko-Uhersku.
Když Jsem po třech desítiletích požehnané práce míru v Bosně a Hercegovině rozšířil Svoje vladařská práva na tyto země, vyvolalo toto Moje opatření v království srbském, jehož práva nižádným způsobem nebyla porušena, výbuchy nevázané náruživosti a nejrozhořčenější nenávisti. Moje vláda užila tenkráte krásného práva strany silnější a žádala v nejkrajnější shovívavosti a dobrotivosti na Srbsku toliko, aby snížilo počet svého vojska na stav míru a slíbilo, že budoucně setrvá na dráze míru a přátelství.
Týmž duchem umírněnosti vedena, obmezila se Moje vláda když Srbsko před dvěma léty nacházelo se v boji s tureckou říší, na hájení nejdůležitějších životních podmínek mocnářství. Tomuto jednání děkovalo Srbsko v první řadě, že dosáhlo účelu války.
Naděje, že srbské království ocení shovívavost a mírumilovnost mé vlády a že dostojí svému slovu se nesplnila. Stále výše šlehá plamen nenávisti proti Mně a Mému domu, stále otevřeněji vystupuje snaha, nerozlučná území Rakouska-Uherska násilně odtrhnouti.
Zločinné řádění sahá přes hranici, aby na jihovýchodu mocnářství podkopalo základy státního pořádku, aby lid, jemuž Já v otcovské lásce věnuji Svoji plnou péči, zviklalo v jeho věrnosti k panovnickému domu a vlasti, aby svedlo dospívající mládež a podněcovalo ji ke zločinným skutkům nerozumu a velezrády. Řada vražedných útoků, s rozmyslem připravované a provedené spiknutí, jehož hrozný zdar Mne a Moje věrné národy v srdce zasáhl, jest daleko viditelnou krvavou stopou oněch tajných pletich, které ze Srbska byly zahájeny a řízeny.
Tomuto nesnesitelnému řádění musí se učiniti přítrž, ustavičná vyzývavost Srbska musí se ukončiti, má-li čest a vážnost Mého mocnářství zůstati neporušená a jeho státní, hospodářský a vojenský rozvoj býti ušetřen stálých záchvěvů.
Marně podnikla Moje vláda ještě poslední pokus, dosíci tohoto cíle prostředky míru, pohnouti Srbsko vážným napomenutím k obratu.
Srbsko odmítlo umírněné a spravedlivé požadavky Mé vlády a odepřelo dostáti povinnostem, jichž splnění v životě národův a států jest přirozeným a nutným základem míru.
A tak jsem nucen přikročiti k tomu, aby se mocí zbraní opatřily nezbytné záruky, které mají zabezpečiti Mým státům pokoj uvnitř a trvalý mír navenek.
V této vážné chvíli Jsem si plně vědom celého dosahu Svého rozhodnutí a Své zodpovědnosti před Všemohoucím.
Vše jsem prozkoumal a uvážil.
S klidným svědomím nastupuji cestu, kterou Mi povinnost vykazuje.
Spoléhám na Svoje národy, kteří ve všech bouřích vždy v jednotě a věrnosti kolem Mého trůnu se seřadili a pro čest, velikost a moc vlasti k nejtěžším obětem vždy byli ochotni.
Spoléhám na statečnou, obětavým nadšením naplněnou brannou moc Rakouska - Uherska.
A důvěřuji se Všemohoucího, že Mým zbraním dopřeje vítězství.
František Josef v.r.
v Lázních Išlu, dne 28. července 1914

KATEGORIE - Archiv aktualit, Lubojatští rodáciLeden 2nd, 2009

Napsat komentář


Redakce lubojaty.cz si vyhrazuje právo mazat podle vlastního uvážení texty anonymní, urážlivé, agresivní, úmyslně komolené a také zjevné provokace.