Lubojaty

Pozadí vzniku
Současná vlajka České republiky vznikla kolem roku 1920 jako vlajka Československa.
Po svém vzniku v roce 1918 začalo Československo užívat tradiční vlajku Čech. Ta však byla nevhodná z několika důvodů.
Za prvé se Československo skládalo z 5 historických zemí (Čechy, Morava, České Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus), a tudíž nebyla vlajka samotných Čech vhodná – i když lze užít argumentu, že se vlajka Čech v historii užívala spolu s českým lvem jak symbol Čech, tak i českého panovníka (a tudíž všech českých zemí). Za druhé tu byl ten fakt, že totožnou vlajku užívalo Polsko.

Česká trikolora
Proto byla sestavena komise, která měla za úkol vymyslet novou vlajku. Bylo předloženo mnoho návrhů, mezi nimiž byly i velice nadějné a za první světové války užívané vlajky navržené generálem Milanem Rastislavem Štefánikem a grafikem Vojtěchem Preissigem.

Vítězným návrh podal vexilolog a heraldik Jan Kursa. Jeho vlajka měla však klín dlouhý pouze do 1/3 vlajky. Komise rozhodla o jeho protažení do 1/2 vlajky, a tak vznikla československá vlajka.

Slovenská trikolora
Během prvorepublikové éry bylo povoleno na území Slovenska používat slovenskou trikoloru (totožná se současnou vlajkou Ruské federace). Za dobu protektorátu Čechy a Morava se na zbylých částech našeho území užívala česká či československá trikolora. Po druhé světové válce se Československo opět navrátilo k vlajce s klínem.

Při Sověty donucené federalizaci Československa na Českou socialistickou republiku a Slovenskou socialistickou republiku se vlajkou ČSocR stala opět bikolora Čech, SSocR užívala slovenskou trikoloru.

Po rozpadu Československa obě země československou vlajku s klínem zavrhly a dohodly se, že jí nebudou užívat.
Slovensko se navrátilo ke své trikoloře (kterou bylo donuceno doplnit státním znakem, jelikož stejnou vlajku užívalo fašistické Slovensko a stejnou vlajku má i Rusko).

Vlajka Čech
Česká republika se navrátila k bikoloře Čech, kterou však většina obyvatel (především z jižní Moravy) považovala za nedostatečnou. Navíc opět byla totožná s vlajkou Polska.
Následně se Česká republika proti dohodě vrátila k vlajce Československa.

Parametry a pravidla užívání vlajky
Většinu pravidel upravuje zákon 352/2001 Sb. ze dne 18. září 2001 o užívání státních symbolů České republiky

Česká vlajka má být vždy v poměru 2:3 (výška : šířka). Modrý klín má zasahovat do poloviny vlajky, červený pruh má být při vodorovném zavěšení dole.

Při svislém zavěšení vlajky je modrý klín nahoře a směřuje dolů, kdežto červený pruh je vpravo! V této věci se často chybuje.

Vodorovné a svislé věšení české vlajky a trikolory
V případě, že se vlajka balí, činí se to tak, aby bílá barva byla vždy složena uvnitř. Je to z toho důvodu, aby se neušpinila. Nejprve se vlajka překládá po delší straně, následně kolmo na tento směr.

Takto se skládá česká vlajka (zdroj: vlastenci.cz)

Když se vlajka přenáší, nese se vodorovně (rovnoběžně se zemí) klínem vpřed, červeným pruhem vlevo. Drží se ve výši ramen na všech čtyřech rozích (popř. i uprostřed delších stran, záleží na její délce).

Takto se správně nosí česká vlajka (zdroj: vlastenci.cz)

Při manipulaci se vlajka nesmí nikdy dotknout země! V opačném případě by se měla zničit.

Je-li nutné vlajku vyprat, nesmí se k usušení věšet venku na šňůře od prádla. Měla by se znovu umístit na stožár (v dešti bude taktéž mokrá).

Zdroj z www.nova-vlajka.vlast.cz/soucasna-vlajka/